Proces a průběh sezení ILF Neurofeedbacku

Zajímá vás, co můžete očekávat od tréninku ILF Neurofeedbacku? Krok za krokem vás provedu celým procesem.

Cílem prvního setkání je zjistit, jaká je nynější situace klienta a společně se domluvit na očekávaných výsledcích terapie. Naše první setkání se sestává ze tří kroků:

  1. Anamnéza a vytipování nežádoucích symptomů
  2. QIK test
  3. Trénink s neurofeedbackem

Na konci našeho prvního setkání si naplánujeme další schůzky. Při dalších setkáních už pouze trénujeme zvolenou frekvenci.

Anamnéza a nastavení očekávání

Terapii zahájíme vstupním sezením, kde se zaměříme na vaši anamnézu. K tomu budeme společně vyplňovat dotazník, který se týká vašeho nynějšího stavu, symptomů a stavů, které toužíte změnit. Dá nám odpovědi na otázky typu:

  • S čím se potýkáte?
  • Co máte v životě zvládnuté?
  • A co naopak byste chtěli změnit, co už vám nevyhovuje?

V průběhu tohoto sezení společně probereme vaše potíže, zkontrolujeme zda u vás neprobíhá některá z kontraindikací. A následně projdeme, co vás v dalších týdnech a měsících čeká.

Pokud budeme v rámci terapie ILF Neurofeedback pracovat s dětmi, odpovídá na otázky rodič nebo nejbližší osoba, která dítě dobře zná a je s ním v blízkém kontaktu.

QIK test

QIK test je moderní nástroj navržený k objektivnímu hodnocení a sledování pokroků v terapii Neurofeedback. Jde o 21minutový test nepřetržitého výkonu (CPT-Continuous Performance Test).

Během QIK testu vidíte na malé obrazovce (podobné „digi“ hrám) tvary a reagujete stisknutím tlačítka na určitý obrazec, zatímco ignorujete ostatní.

Výsledky QIK testu ukazují sklon k impulzivitě a nepozornosti. A hodnotí schopnost seberegulace jedince. Provedení testu se obvykle doporučuje na začátku terapie a poté po desátém a dvacátém sezení pro srovnání výsledků.

Výsledky QIK testu jsou přínosné o to více, že nejenže měří rychlost, konzistenci a přesnost reakcí jednotlivce, ale také se porovnávají s databází 500 lidí podle věku a pohlaví.

Tato data poskytují hluboký vhled do toho, jak optimálně funguje nervový systém osoby ve srovnání s běžnou populací, zejména v kontextu udržování pozornosti při různých rytmických výzvách.

Trénink s ILF Neurofeedbackem

Po anamnéze a absolvování QIK testu vyhodnotíme, které lokality budete trénovat na 1.sezení.

Nejdříve připevním na hlavu klienta elektrody pro snímání EEG signálů (elektrody nevysílají žádné signály do mozku, pouze signál snímají). Tyto elektrody jsou umístěny na předem stanovených místech na hlavě dle protokolu. Používám protokoly metody Othmerových. Pro připevnění elektrod na hlavu se používá vodivá pasta, kterou před koncem sezení odstraníme.

Následně se klient usadí do pohodlného křesla a může sledovat projekci svého EEG signálu zprostředkovanou počítačovým programem. Signál se promítá do zvuku i dotykového zařízení zároveň.

Během prvních pěti až šesti sezení je hlavním cílem najít optimální frekvenci tréninku, aby byly viditelné pozitivní změny ve vašich symptomech.

Důkladná analýza a individuální přístup ke klientovi během těchto sezení umožňuje terapeutovi lépe pochopit a upravit terapeutický plán tak, aby co nejlépe vyhovoval specifickým potřebám klienta. Dlouhodobých a trvalých změn nežádoucích symptomů dosahujeme dle zkušenosti až po dvaceti sezeních. Mozek potřebuje k natrénování nových způsobů vnímání a chování opakovaný trénink.

Časový rámec terapie ILF Neurofeedback

Jaké jsou intervaly mezi jednotlivým setkáním?

Pro příznivý a optimální dopad terapie je nezbytné, aby intervaly mezi jednotlivými terapeutickými sezeními nepřekračovaly jeden týden. (Minimálně při prvních šesti sezeních.) Když se interval nedodrží nemá to závažné důsledky. Interval je lepší pro efektivní dosažení cíle.

Jak dlouho přetrvávají účinky?

Po každém tréninku jsou jeho účinky patrné až do 48 hodin po sezení. Jak terapie postupuje a přibývají další sezení, projevují se její výsledky dlouhodobějším způsobem. Ze zkušenosti vyplývá, že po dvaceti sezeních bývají účinky, kterých se terapií dosáhlo, trvalé.

Jak dlouho musím trénovat, abych dosáhl trvalých výsledků?

Nejvýraznější změny bývají cítit již po prvním sezení. Ve chvíli, kdy najdeme vhodnou frekvenci, která klientovi snižuje negativní symptomy, pokračujeme do té doby, než se změna stane trvalá i mezi sezeními. Mozek potřebuje pro trvalou změnu vzorů chování mnohonásobné opakování.

Obvykle trvalých změn dosáhneme po dvaceti sezeních, ale velmi často klienti pokračují v tréninku i nadále a volí si nové symptomy, se kterými chtějí pracovat.

Co je a co není kontraindikací k terapii ILF Neurofeedback?

Původním záměrem pro vyvinutí přístrojů na seberegulaci mozku byla práce s klienty s epilepsií. Epilepsie tedy není kontraindikací, ale je potřeba dodržet dohodnuté postupy, být zamedikován a před začátkem terapie podat terapeutovi veškeré informace, včetně případného doporučení od neurologa, na kterých lokalitách mozku je třeba pracovat.

ILF Neurofeedback nemá žádné vedlejší účinky, protože jde o tzv. neinvazivní metodu a využití samotné funkce mozku (neuroplasticity). Metoda nevkládá žádné externí prvky „do člověka“. Klient pracuje pouze se svým vlastním obsahem.

V případě, že má klient vlastní fungování narušené v důsledku chorob, genetiky nebo špatné životosprávy, může tréninkem dojít k přechodnému zesílení již přítomných symptomů. Společným cílem je pak najít stabilitu, to je optimální tréninkovou frekvenci a lokalitu, kde tyto projevy ustoupí, a pokračovat v tréninku do trvalého snížení nebo vymizení symptomů.

Protože ILF Neurofeedback je velmi silný nástroj, který pracuje s naším nevědomím, jsou některé případy, ve kterých je vhodné práci s neurofeedbackem pečlivě zvážit. A dohodnout se s terapeutem, zda je v jeho možnostech i s těmito obtížemi pracovat.

Mezi kontraindikace ILF Neurofeedbacku patří:

  • hluboké deprese,
  • psychotické poruchy,
  • anorexie,
  • sebevražedné myšlenky,
  • komplexní trauma – CPTSD.

Jak metoda vznikla?

Na principy metody se přišlo v USA v 70. letech 20. století náhodou – při experimentech na kočkách za pomocí EEG. Následný trénink u lidí potvrdil nejdříve výraznou úspěšnost u epilepsie, následoval výzkum u ADHD, později u úzkostí, deprese, traumatického zranění mozku a další. V 90. letech se metoda začala poprvé šířit mezi širší veřejnost, probíhala první školení v metodě, otevírali se první praxe.

Co je to přístup Othmerových?

Sue a Sigfried Othmerovi již od roku 1989 zpracovávali a testovali jednotlivé protokoly (postupy umisťování elektrod na určité lokality mozku). A testovali účinky práce na konkrétních částech mozku na dané symptomy klientů. Tyto protokoly se dodnes celosvětově používají při práci s ILF Neurofeedbackem a jsou stále rozvíjeny na základě empirických zkušeností uživatelů.

Existují studie, jsou prokázány účinky Neurofeedbacku?

V současné době existuje více než 1500 studiích od menších až po špičkové kontrolní studie. Lze je najít na adrese: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/ ( do vyhledávání napište slovo neurofeedback nebo EEG biofeedback).

Příklady zajímavých studií:

V Česku se o propagaci a zavedení práce s EEG Biofeedbackem zasloužil PhDr. Jiří Tyl. A založil institut, který v současné době vede jeho syn Alan. Institut školí stážisty, kteří mohou pracovat s klienty a poskytuje souhrn zajímavých informací nejen z historie, ale i ze současných zdrojů.

Vysílá přístroj do mozku nějaké záření nebo vlny?

Nikoliv, ILF Neurofeedback EEG vlny snímá. V žádném případě do mozku nic nevysílá.

Pokud pracujeme na dvou lokalitách, pak na hlavu klienta připevňujeme čtyři elektrody. Dvě snímají aktivitu mozku v části, která je určena protokolem, jedna zajišťuje uzemnění a čtvrtá elektroda je referenční.

Přístroj NeuroAmp II je diferenciální zesilovač, který porovná signály z měřících elektrod s elektrodou referenční a vypočte jejich rozdíl. Ten pak promítne pomocí softwaru do obrazového, zvukového a taktilního zařízení.